Bačalákov
Dovolím si trochu objasnit pojem Bačalákov. Především pro naše nově zabydlené sousedy a nejen pro ně...
Nejstarší zmínka o našem Vysokém Újezdu je z roku 1310, v době, kdy na přemyslovský trůn nastoupil Jan Lucemburk.
Název naší obce se objevuje v mnoha pramenech v různých formách - Vysoký Aujezd, Vysoký Aujezdec, Oujezd Wysoký, Oujezdec Wysoký, Hochaugezd. A v současnosti Vysoký Újezd.
Proč Bačalákov? Studovat historii naší obce je velmi zajímavé, někdy je obtížné se v historických pramenech orientovat, Újezdů je v republice cca 80. Přesto se z těchto pramenů dovídáme důležité údaje, které nám umožňují představit si, jak život našich předků vypadal. Tak například, když naše obec v 17. století byla součástí společného panství Chrustenice a Vysoký Újezd. Dočteme se v listinách, že majitelka panství platila berni ze čtrnácti osedlých (osedlý - poddaný, který byl držitelem gruntu, tj. rustikálních polností, obytných a hospodářských budov) a ovčáckého mistra a třech mlýnských kol. Ve Vysokém Újezdu nikdy mlýnská kola nebyla - to se týká Chrustenic. Naopak placení daně z ovčáckého mistra patří jistě k Újezdu. Chov ovcí se ve Vysokém Újezdu udržel až do začátku 19. století. Poté se tu choval dobytek hovězí. Proto nejen obyvatelé naší obce, ale i obce okolní si Újezd přejmenovali na Bačalákov (ošetřovatel a pastýř ovcí - bača). A ulice Na Pekinku opravdu nemá nic společného s Čínou, ale především s chovem ovcí. Latinské pecus přeložíme - brav, ovce, stádo. Pro chov ovčího stáda bylo postaveno "komfortní stájení", kde se říkalo a vlastně stále říká - Na ovčíně, byla to klenutá stavba, která sloužila až do konce 20. století. Bohužel tato klenutá stavba byla počátkem 21. století srovnána se zemí.
autorka textu: Věra Vlasáková
Historie obce
První zmínka o obci pochází z roku 1310, kdy byla ves označena jako "Statek Konrádův". PhDr. J. Bělohlávek uvádí v "Podrobných mapách zemích koruny české", list 42, že zdejší obec se připomíná v roce 1310 jako statek Konrádův (Kunrátův).
Konrád z Újezdu je prvním doloženým majitelem vsi, ale právem se můžeme dohadovat, že ves je daleko starší. Najít však o tom doklad nebude snadné, neboť označení "Újezd" patří k nejrozšířenějším v Čechách.
Během několika staletí se v držení vsi vystřídalo hodně majitelů, někteří krátce - necelý rok, jiní - např. František Josef Šlik, či Jan František Kreisl, téměř padesát let.
Jen několik málo zastavení v historii naší obce:
V roce 1553 patřila největší část obce strahovskému klášteru, část vsi měl pronajatou arcijáhen bechyňského kraje Podiven a bratři Zdeněk a Lukáš z Vraného a Kladna.
V roce 1622 se v soupisu o prodeji dozvíme, že:"Tvrz Vysoký Aujezdec se starým stavením, při též tvrzi dvůr poplužní s poplužím, s dědinami ornými i neornými, se štěpnicemi a zahradami, s vápenicí, cihelnou, s ovčínem, s lesy, háji a lomy kamene, s pastvištěm v Lipovce, s kovárnou a krčmou vejsadní, tudíž ves Vysoký Aujezdec s dvory kmetcími, s chalupami, s platy"
V roce 1682 se z kupního protokolu dozvíme, že ve vsi už nestojí tvrz, ale sídlo rytířské:
"Rytířské sídlo Vysoký Újezd je od spodku až po střechu vystavěno z kamene a pokryté šindelem. Dole je předsíň s pokojem, mimo to klenutá kuchyně, spižírna, dále dvě koňské stáje, na něž navazuje sýpka. Nahoře pak předsíň, dále malá chodba, pět pokojů a dlouhý sál, pod střechou je na jednom konci dostavěný pokoj a na druhém pokoj nedostavěný. Odhadní cena sídla byla stanovena na 600 kop míšenských grošů".
14. září 1693 kupuje ves Vysoký Újezd František Josef Šlik, v kupní smlouvě se píše:"Marie Markéta Slavatová postoupila J.F.Šlikovi z Holíče na Velíši a Kopidlně za 15 100 zlatých rýnských vysokoújezdský statek, totiž "zámeček a k němu náležející ves s krčmou, poplužním dvorem, pivovarem a sladovnou, mastným krámem, cihelnou, lomem kamene a vápenicí" se všemi pozemky a dalšími součástmi.
Za majitelů Šliků došlo k velkým stavebním úpravám, vystavěli tu ze starého sídla nový zámek s kaplí sv. Jana. Statek držel až do roku 1740
Zatím největší stavební přestavba byla za majitele Jana Františka Kreisla, který statek koupil v roce 1883, správu statku řídil po dlouhá léta (45 roků).
Kreisl začal s přestavbou zámku někdy kolem roku 1890. V přestavbě došlo ke stavební změně přízemí i prvního patra. Přízemí mělo být cele vyhrazeno provozním účelům. V jeho jižní části se pak rozkládal vinný sklep, obydlí pro správce statku a dvě kanceláře. Patro bylo vyhrazeno obytným účelům majitele a obsahovalo množství obytných pokojů a ložnic, nezbytný salon, hostinský pokoj a kuchyni. Největší změnou ve venkovní podobě budovy byla její celková úprava v novorenesančním slohu.
Literatura: Monografie Hořovicka a Berounska, Minulostí Berounska 6. díl, Dr. Úlovec, zpracovala Věra Vlasáková
Významná data
1310 - první zmínka o obci
1887 - vystavěn v obci chudobinec, později obecní knihovna, nyní 2 obecní byty
1887 - vystavěna kaplička na Tyršově návsi
1892 - vystavěna kaplička U Tři habrů
1927 - zavedení elektrického proudu do obce
1996- Svazek obcí VYKO - plynofikace obce (2000 - první výkopy plynofikace)